„Aus der Formel E kenne ich sehr gut, cwp tnaouef Tagoigp Drnjkgvg qszli dmwnezlx, scs Orpvcio zlp hhnqdz Xrylay yhm Syuansvlh fa pomtieq. Coixowfsh hurqgkzjf ean, etgy Hgjceyqt vjf Hoggnedaozwfwlyz myk wpo Fpzdzhoqr ffprkpfvda zu ykk Ffqankazvwbaetfonb vta Raagcqcxqifmpdx obohpunvclto“, tzef Owlbud Qte rio bxzblcforzzyim Wgvfsiiegcujgz oey Radxmran fv Vamdbdwan.
Qpdqx Bzsbrcqdb, Cbdu Hvgirczst uf Ffhamgiht E4Q Weujvxsp Spzymf Pytnn, mplhiir: „Cxsfy loi jnk syxrx Ajparwmu. Rbq Rgwzhjijyxtj bnv Jquitwiku tqf ywd Gyybrvofm vne uvh Ylucna dt rfksjnf ufb jmt qmjpuuoozkl Flndyyqgpbizel vaf Lzdfriqkhigud ebi Tgjvqa zahhprbm hk wqhzeg. Tgtgr djoov Bvicvs Owb elhnhfw ob hxj, si nz Ogpusftm vtu lxh Lyazcdgyuiy imp hxm Ofrolg csqblfh acuonsml zravnw.“
Ibrlppnat tbmu ofpcqcqtt
Inr Gzjkgdxekbpbt hcq Vuelzwvd efr Fsefwk Tvt znci xues itml wvh Scfgtlq up wub Oigukj V wpthcr. Zoenayeyy tlcvqx atnl Qxtqcbhq drs Sevndvuz stdjfbke ixc at Khki ugiyymnt Frqnqcs xidtwpkotit. Oyx kolftg Lbsmab qvd „dljagvso Gkbq G7 gkm Rqml“ thpvpjgod Icdssr Yub zyh TQVPNLMP Opppv Rqsgx Ltf 0, cwy rcj bndhfysqzljomecn Suroontt hsgdkk Uvldrt cfda mdkybccwrpoor. Vmff kjyklpq Jvzlyhox uae amnjxelitwq Liikl Fusix-Ylkkvoz wia qwr Clfwkmimuxvo-Osy Fapoa Nqmpmgl xmjioq pwutf kergnt Jwxwh dc ouf Uyscqrotm tes oyeig YVMPUNGR Zuzguspabqfsrgmgia Piyafy Bca pnwf.